www.bergfahrer.eu

 

ÚVOD AKTUALITY FOTOGALERIE KONTAKT    
     
 
 

 

 

 
 

St.Kanzian

St. Kanzian 440m – Diex 1155m

Pro tuto oblast doporučuji ubytování u teplého jezera Klopeiner See, jelikož můžete dělat množství hvězdicovitých výjezdů bez změny ubytování. Dále jezero zaručí i vašemu nesportujícímu doprovodu dostatek vyžití. Pozor jen na jednu věc, na kterou jsme narazili my, kdy jsme sem vyrazili. Měsíce červenec a srpen jsou zde velice teplé a teploty často i přesahují 35 stupňů ve stínu, což dělá z jakéhokoliv výletu na kole utrpení. Dále je z tepla permanentní opar ve vzduchu a tudíž pro lovce beze zbraní prakticky nulová šance vyfotit nádherná korutanská panoramata. Proto pro lovce fotografií doporučujeme návštěvu mimo tyto 2 měsíce, či pečlivě sledovat předpověď počasí.

Výjezd začíná u obce Haimburg v nadmořské výšce 500m. Na zdejším hřbitově doporučujeme v horkých letních dnech doplnit zásobu vody, jelikož na cestě není možnost doplnění tekutin. Přes nízký výškový rozdíl jen 655m na 9 kilometrech je výjezd v letních dnech, kdy teplota dosahuje 35 stupňů opravdovým peklem a doporučujeme ho jen zdatným cyklistům. Jen zde se mi stalo, že bych už do 100 metrech stoupání řadil na kole nejlehčí převod co mám! Krásnými výhledy do okolní krajiny se můžete kochat po výjezdu nad obec při zpáteční cestě směrem na obec Brückl. Jde o jeden z nejkrásnějších Korutanských výhledů do krajiny. Jinak vesnička Diex je dostupná z několika směrů a vždy se jedná o velice náročné výjezdy byť po asfaltech.
 
   UBYTOVÁNÍ
 
   OBČERSTVENÍ NA CESTĚ

Není.
 
   OBČERSTVENÍ NA VRCHOLU

Gasthof Kramer směle doporučujeme, plus dalších několik hospod.
 
   FYZICKÁ NÁROČNOST

2
 
    VÝBAVA

Silniční kolo



St.Kanzian

St. Kanzian 440m – Seebergsattel 1215m

Vlastní výjezd začíná až z městečka Bad Eisenkappel z nadmořské výšky 556m. Do tohoto městečka se od Klopeiner See dostanete pohodovou cyklostezkou mimo hlavní tahy. V parných dnech doporučujeme na náměstí z vodního pramene zdarma načerpat vodu, jelikož po cestě žádný zdroj občerstvení není. Jde o pohodový výjezd po asfaltu s minimem provozu. Na 14 kilometrech překonáte 659 metrů převýšení. Sedlo leží přímo na hranici Slovinska a Rakouska. V sedle je možno se občerstvit v horské chatě na rakouské straně.
 
   UBYTOVÁNÍ
 
   OBČERSTVENÍ NA CESTĚ

Hostince v Bad Eisenkappel dále již nic.
 
   OBČERSTVENÍ NA VRCHOLU

Vrcholová chata Seebergsattelhütte.
 
   FYZICKÁ NÁROČNOST

1
 
    VÝBAVA

Silniční kolo



St.Kanzian

St. Kanzian 440m – Petzen Bergstation 1690m.

Jeden z nejstrašnějších horských výjezdů v Alpách! Výjezd začíná kousek od dolní stanice lanovky na Petzen asi ve výši 600m odbočení doprava v zatáčce z hlavní silnice. Po 300m končí asfalt a začíná naprosto strašidelná šotolina s velice velkými kamínky, které neustále budete střílet pneumatikami do lesa kolem sebe. Neustále musíte být ve střehu a vybírat v rozbité šotolině ideální stopu. Klidně můžete jet i po levé straně cesty, zde totiž žádného dalšího cyklistu nepotkáte, který by Vás ve sjezdu srazil. Tento kopec každý vyjede jen 1x za život. I jednou je víc než dost! Stoupání je vcelku s konstantním sklonem mezi 8-10%, chvílemi dosahuje až k 13%. Doporučuji vyrazit se 2 lahvemi vody, především v letním vedru, jak jsem jel i já. Alespoň se vám nestane jako mně, že vám v půli kopce dojde voda a výjezd se poté nepromění v utrpení jako mně. Další záludností výjezdu je ta, že není nikde možnost se občerstvit, ani žádný potůček, kde by se dala doplnit voda. Hrůza končí ve výši 1690m u horní stanice kabinové lanovky s krásnými výhledy do kraje. Naštěstí na vrcholu je možno se dobře občerstvit. Počítejte s tím, že i sjezd bude velice náročný. Já tuhle alpskou hrůzu jel nahoru 3 hodiny a dolů 1,25 hodiny, rychleji to prostě nešlo. Jednou za život však toto sado-maso doporučuji, výhledy z cesty a z vrcholu za to stojí. Na 11,3 km dlouhém výjezdu překonáte 1090m převýšení s průměrným stoupáním 9,6%. Celkově na této cestě od Klopeiner See překonáte převýšení 1648m.
 
   UBYTOVÁNÍ
 
   OBČERSTVENÍ NA CESTĚ

Není.
 
   OBČERSTVENÍ NA VRCHOLU

Siebenhütte Zollhütte.
 
   FYZICKÁ NÁROČNOST

4
 
    VÝBAVA

Horské kolo



St.Kanzian

St. Kanzian 440m - Globasnitz 540m – Luschasattel 1276m - Bad Eisenkappel 556m - St. Kanzian 440m.

Vlastní výjezd začíná po ujetí 15km ve vesnici Globasnitz, nejdříve jedete po asfaltě přibližně 1 kilometr do lesa směrem na jih, zde končí asfaltka a začíná velice kvalitní písečková cesta smíšeným lesem do sedla, občas se objeví i asfalt. Průměrné stoupání se pohybuje 11-13%, ojediněle se objeví až stoupání 15-17%. Jde o velice příjemný výjezd i v letních vedrech, jelikož ze zurčícího potoka kdykoliv můžete nabrat vodu a občerstvit se. Hospoda nikde na cestě není. Rozhledy do kraje jsou jen na jednom místě ve směru na sever na Globasnitz. Sedlo se nachází v plně zalesněné krajině, kde fotografie skutečně neuděláte, pokud nefotíte houby či černotu lesa. Občerstvení najdete kilometr pod sedlem směrem na Bad Eisenkappel, kde z terasy hostince jsou krásné rozhledy na jih do Slovinska do oblasti hory Grintovec. U hostince začíná jeden z nejkrásnějších asfaltových sjezdů v Alpách, vychutnejte si ho!
 
   UBYTOVÁNÍ
 
   OBČERSTVENÍ NA CESTĚ

Není, jen voda v potůčku.
 
   OBČERSTVENÍ NA VRCHOLU

Není, kousek pod vrcholem Alpengasthof.
 
   FYZICKÁ NÁROČNOST

2
 
    VÝBAVA

Horské kolo



St.Kanzian

St. Kanzian 440m – Bad Eisenkappel 556m – Bad Vellach 844m – Paulitschsattel 1339m – Koča pod Olševo 1240m – Koprivna 796m - Luschasattel 1276m - Globasnitz 540m - St. Kanzian 440m

Na tento horský okružní výjezd se vydejte jen za předpokladu, že už máte v horách za sebou více výjezdů a máte velice slušnou fyzickou kondici, jinak budete velice trpět a při náhlé změně počasí může tento váš výšlap skončit katastrofou. Počítejte s celodenním výletem. Na rozdýchání se projedete romantickou krajinou kolem jezera Turnersee a podél řeky lehce dojedete do horního městečka Bad Eisenkappel. Z něj postupně začíná silnice stoupat na jih, jde o hlavní silnici do Slovinska přes průsmyk Seebergsattel. Z této hlavní silnice odbočíte v obci Bad Vellach doleva a po kratičkém půlkilometrovém sjezdu začíná nejtěžší stoupání tohoto okruhu, na hranici se Slovinskem, na Paulitschsattel. Jde o náročné, ale nádherně serpentinovité stoupání po asfaltu o délce 7,5 kilometru se sklonem silnice 9-14% nejčastěji 12%, kdy se před vámi začnou postupně otevírat nádherné výhledy na Seebergsattel, Kärtner Storchitz, Hochorobir, ale především na slovinské straně na horskou skupinu s nejvyšším vrcholem Grintovec. My s kamarádem tento výjezd jeli na počátku května, tudíž před letní sezonou s minimem aut, cyklistů a bez letních všudypřítomných krajinných oparů. Mohli jsme tedy nafotit velmi zdařilé fotografie dokumentující veškerou nádheru, která se na nás při výjezdu doslova hrnula ze všech stran. Během výjezdu jsme vodu doplňovali z bezpočtu pramínků kolem silnice, což bylo velice dobré. S jídlem to však bylo horší, ale o tom později. Sám průsmyk Paulitschsattel je vcelku fádní opuštěná celnice v lese, bez nějakého hezčího výhledu do krajiny. Po krátkém sjezdu, při kterém jsme klesli asi o 200 výškových metrů, začíná putování slovinskými pastvinami při střídání asfaltových cest s pískovými cestami. Míjíte maličké osady či jednotlivá stavení Žibovt, Ložeka, Podolševo. Pokud jste před výjezdem byli natolik prozíraví a vzali jste si jídlo sebou, může se jednat o romantickou projížďku pohádkovou krajinou, což však nebyl náš případ, jelikož jsme jen ráno snídali a s sebou neměli nic, spoléhajíce se, že cestou se někde najíme. Byl to krutý omyl! Na celé slovinské straně nebyla otevřena ani jedna z 2 hospod, které jsme minuli. V nohách jsme měli 56km trasy, 1400m převýšení a 7 hodin od snídaně, našeho posledního jídla. Situace se stávala kritickou. Do bezejmenného průsmyku v lese za obcí Podolševa jsme již neměli sílu jet a kola jsme tlačili. Veškerá radost s cyklistiky se vytratila. Pískový sjezd do Koprivny jsme si už ani nevychutnávali, protože jsme se děsili, jaký půlkilometrový výškový rozdíl do sedla Luschasattel naše zdecimovaná a hladová těla čeká. Z Koprivny nejdříve vedla asfaltová cesta, která po několika kilometrech přešla v horší šotolinu, zde jsme opět kola tlačili. Kamarád posléze prohlásil, že prvně v životě na kole nemyslel na ženy, ale na jídlo. Ve chvíli, když jsme vyčerpáním spolu přestali mluvit, bylo zřejmé, že již si saháme na dno svých sil. Psychika se nám zlepšila až těsně pod sedlem na louce Luschaalm, kdy nám konečně zapadající slunce rozjasnilo tváře v předzvěsti konce utrpení. K poslednímu sedlu na Luschasattel to již bylo jen pár minut pomalé jízdy. Toto sedlo je jen křižovatka 3 cest z údolí skryté v lese, není zde nic pozoruhodného. Sjezd po písečné cestě do Globasnitz jsme si opravdu vychutnali, je úžasný se zajímavými technickými pasážemi plnými serpentýn, mostů a smrtících srázů. Z Globasnitz do St. Kanzianu již jsme letěli jak vítr po cyklostezkách. Už nikdy nevyjedeme na delší túru bez jídla, tak přísaháme!!!
 
   UBYTOVÁNÍ
 
   OBČERSTVENÍ NA CESTĚ

není
 
   OBČERSTVENÍ NA VRCHOLU

není
 
   FYZICKÁ NÁROČNOST

4
 
    VÝBAVA

Horské kolo



  
 

    




 

 



Copyright © 2012-2016, www.bergfahrer.eu
Všechna práva vyhrazena.

WWW.BERGFAHRER.EU

TOPlist